1.3.

To už neni nuda ale prázdnota. Nechuť ke všemu, hlava bolí, je těžká jako pytel šutrů a žaludek na vodě lítá po těle. Povinnosti volaj a ty ležíš a zacpáváš si uši, utíkáš pryč. Už nic ti nedělá radost, z nudy se přejídáš, kupuješ si jídlo a doufáš aspoň v nějakou radost, hledáš pocit, kterej se nedostavuje. Válíš se, převaluješ se, kopeš do zdi. Příčinu už nehledáš ale stejně se zamejšlíš, jak si to mohl nechat dojít až sem, bylo to tak rychlý.