AB

A "Něco ti chybí. Když ztratíš jedinou část puzzle nikdy ten obraz nebude vypadat tak jako s ní. Představíš si ho ale prostě to nestačí. Nemám pravdu?"

B "Ale já tu část nikdy neměl pane. Vlastně mi chybí tolik částí...celý život skládám ale nic jsem nesložil pane." 

A "Zkus přestat skládat. Dej si pauzu. Třeba se ti pár částí samo ukáže." 

B "Když přestanu skládat pane. Obraz se rozpadne." 

A "A už jsi to zkoušel?" 

B "Ach ano pane. Kolikrát.." 

A "Pak zkus sestavit jiný obraz!" 

B "I to jsem zkoušel pane. Víte, když stavím jsem tak nabitý..ke konci mi však tolik částí chybí. Představa dokončeného obrazu umírá. S ní i má chuť a smysl pane." 

A "Co bys dělal, kdybys svůj obraz dokončil?" 

B "To nevím pane. Není přece skutečný."
A "Je více skutečný, nežli si myslíš. Přestaň ho stavět a on se ti zjeví sám. Nemusíš ho postavit ty. Stačí když ho uvidíš." 

B "Jsem zmatený pane. Měl bych už jít pane." 

A "Jdeš stavět?" 

B "Nevím pane."