_

Zem se zachvěla a ozdoby ze stromu popadaly jako přezrálé švestky. S každým vydechnutím pokoj zahalil hustý dým. Slyšet byl jen slabý tikot hodin a tlumené zvuky sirén a ohňostrojů několik bloků východně od naší ulice. Všude byla tma, svítil jen digitální čas na mikrovlnce a malá svíčka uprostřed stolu položená na starém talířku, na který stékající vosk maloval obrazce jako mokrým štětcem. Zahrada byla pod rouškou tmy a přece byly vidět obrysy stromů a keřů v odrazu světel z lampy na ulici. Ulice samotná byla prázdná a tichá, voda z roztátého sněhu po ní stékala dolů k jezeru a po cestě přimrzala k asfaltu. Z půdy se začaly ozývat zvuky připomínající šustění keřů a střešní okno lehce zaskřípalo. Na stole ležel velký ostrý nůž od večeře. Podlaha byla studená a nohy se na ní pod vahou těla lehounce lepily. Lednice začala vrčet a za zdí se začaly ozývat vystrašené hlasy. Stropem prosakovala krev a kapky dopadaly na sedačku v obýváku. Dech se zastavil a prsty pevně sevřely naději na záchranu. Tep se zrychloval a ruce se začaly odkrvovat a blednout.