víc

Bylo toho mnohem víc než moc. Tolik povinností a věcí, který musel udělat, se mu promítalo v hlavě, zatímco ležel v posteli a tiše se hroutil sám do sebe. Stál uprostřed ohně, kterej se k němu pomalu přibližoval a on stál s konvičkou vody obklopen ohněm a nevěděl co má hasit dřív a jestli vůbec má nějaký hašení smysl. Kdyby aspoň mohl dělat jenom jednu věc a v klidu se soustředit. Na to už ale bylo pozdě. Pod tlakem ze všech stran nebyl schopen udělat absolutně nic. Už si to nevyčítal ani nepřemýšlel nad únikovou cestou, věděl totiž, že žádná neni. Pomalu opouštěl svý tělo a už jenom z výšky sledoval, jak končí v plamenech.